Tak nám to opět znovu začalo. Sváteční dny uběhly, jako kdyby ani nebyly, ještě zítra neděle, a pak už jen zase práce...
Mezi různými novoročenkami a přáními jsem dostala také jednu, ve které mi dotyčný přál, ať dobře prokrastinuji. Ha, zpozorněla jsem, co to asi je? Cože to mám jako dělat? A hele - nemám dělat nic, ono to totiž znamená nedělat nic. Prokrastinace je schopnost odložit si práci na zítřejší den. Je to prý proti stresu a přepracování a proti současnému zrychlení života a vůbec všeho a vůbec - je to prostě zdravé. Být zdravě lenivý a nezbláznit se.
No jo, dobrá rada, ale už to tak dělám léta letoucí. "Prokrastinuji" dnes a denně jako divá, a ono se ne vždy všecko samo vyřeší a ne vždy udělá a nakonec vždycky jsem to já, kdo ve finiši práce stresuje až hrůza... prokrastinace neprokrastinace, vždycky je to prostě práce :-)
A možná je to právě o tom. Vždyť už D. Diderot prý kdysi řekl, že: "lépe je se opotřebovat, než zrezivět."
A navíc, pokud pracujete rádi.
Tak jdu prokrastinovat či jak. Jdu si lehnout k televizi - celé svátky jsem ji totiž zcela opotřebovaná a nezrezivělá snad ani nezahlídla...
Žádné komentáře:
Okomentovat