30. 9. 2009

Představa

Jak si představuješ duši?
Jako balónek, naplněný smutkem.
Jako pavučinu, naplněnou stříbřitým smíchem.
Jako neprostupnou zeď z malých i velkých kamenů.
Jak si představuješ duši?
Jako krásné prosluněné ráno.
Jako tichý pláč a vzlykot,
jako jarní vlahý déšť, padající z nebe.
Jak si představuješ duši?
Jako tebe…

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Dobrý večer. Chtěla bych Vám poděkovat za Váš blog. Vím, že Vám to tady celkem hodně lidí píše, ale i přesto, snad Vás to potěší. Je moc fajn si to číst, jste prostě dobrá, že se tak dělíte o své pocity, jaké občas máme všichni. Necítím se při četbě toho, co píšete, tak sama. Přeji, ať se Vám daří,
Petra