Sedím u počítače, tiše si vrní, všude je klid. Jen žebřička, které říkáme Caruso, nezavře zobák a pořád něco povídá. Nahnu se nad její klec, zvedne hlavičku a ona (vlastně on, protože samička vlastně i jeho přičiněním umřela) se rozpovídá ještě víc.
A venku je noc a oknem vidím v zahradě problikající solární svítidla,
a kočka seskočila ze stříšky na okenní parapet, a pes Pepík se probral ze svých psích snů a zoufale zavyl.
A já sedím u počítače a opravuji článek, který měl být už včera, ale zase už je dnes,
a venku je noc a spánek nikde.
Ale smutek je už také ten tam, práce je lék na všechno, i na smutky
a smích se hodí i tomu našemu pejskovi
beru ho do náruče
olízne mi tvář
a říká mi běž spát... holka, zítra je taky den.
Už dnes je den...
a hodina duchů nastává
A venku je noc a oknem vidím v zahradě problikající solární svítidla,
a kočka seskočila ze stříšky na okenní parapet, a pes Pepík se probral ze svých psích snů a zoufale zavyl.
A já sedím u počítače a opravuji článek, který měl být už včera, ale zase už je dnes,
a venku je noc a spánek nikde.
Ale smutek je už také ten tam, práce je lék na všechno, i na smutky
a smích se hodí i tomu našemu pejskovi
beru ho do náruče
olízne mi tvář
a říká mi běž spát... holka, zítra je taky den.
Už dnes je den...
a hodina duchů nastává
Žádné komentáře:
Okomentovat