Potkala jsem dnes tvé oči.
Byly všude.
Na chodníku, ve tvářích jiných lidí, v knihách na mém stole.
V černé kávě se šlehačkou.
V udiveném pohledu.
Spěchala jsem na přednášku
a schoulila se
do Tvého úsměvu...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
Dobrý den, paní doktorko. A já jsem včera potkal Vás :-) Pozdravíl jsem a strašně jsem Vás tím vyděsil, jak jste byla zamyšlená a pohroužená do svých myšlenek. Ale pak jste se tomu smála a to je dobře. Hodně nám dáváte, tak nebuďte smutná, protože co si přát víc(jsou to Vaše slova,že šťastný je ten, kdo druhým hodně dává),
Váš student Mirek
Okomentovat