Tak jsme ušli již kus cesty.
Kus nebo kousek?
Kdo ví? Nikdy to nevíme.
S cestou je spojen vždy také nějaký cíl.
Klademe si cíle. Někdy hooodně daleko před sebe, někdy zase až příliš blízko.
Mně se dnes několik cílů splnilo. Takových těch drobných, maličkých, nepatrných. Pracovních. Těch vzdálených ale pořád zůstává, jak bych to řekla, habakuk.
Ale problém je v tom, že nikdy nevíme nejen to, kudy povede cesta, ale ani nevíme a netušíme, jak bude dlouhá. A tak do cíle dojít můžeme, ale nemusíme...
Otázky č. 8 cílené:
Může být láska životním cílem?
A životní zdatnost?
Znáte Pištu Hufnágla? Pokud ano, má s tím (cílem) něco společného?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat