7. 5. 2013

Intermezzo o dobrém konci

Na světě je prý dobře. Milo a veselo. Kdyby nebylo tak smutno, i nádherně by bylo.
Není třeba ale zoufat, stěžovat si, bortit se nad neúspěchem. Plakat a naříkat.
Řekl mi onehdy jeden dobrý známý - a kamarád k tomu - že si mám pamatovat, že:
"Všechno jednou skončí dobře. A pokud dobře není, znamená to, že to ještě není konec."
Nevím jak vy, ale já kamarádům věřím.

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

To je moudrý kamarád.

Připomněl mi mého Přítele, že stále mám za Něj děkovat.

Je vždycky blízko mně.
Když je mi smutno, potěší.
Když pláču, povzbudí.
Když se raduju, těší jej to.
Celé vnitřní já mu zpívá. A on naslouchá, ...
Když mám slabost, nezavrhne mě.
Když ho zraním, odpustí.
Vždycky cítím, že miluje.
Když spadnu do jámy, i tam je, aby mě vytáhl.
Když něco zpackám, v dobro to přetvoří- takový je,.. mocný je.
Kdo ho takto pozná, zamiluje si ho.

Petra Bojceňuková řekl(a)...

Hm, zajímavé. Nevím, nevím, jak jste nám paní Prokešová říkala jednou na přednášce Filozofie výchovy o dobru a zlu, jak jsou důležité pohádky číst dětem, aby nějak věřily v dobro, které zvítězí. Dnes se mi stala zvláštní věc. Napíšu Vám to raději na mail.