Takový krásný den. Odpočinkový.
Umět odpočívat je prý umění. A umět odpočívat je prý i potřebné.
Nevím, no, já se spíše odpočinku bojím. Tedy toho, kdy není co dělat, kdy nastane takové to sváteční nicnedělající prázdno.
Protože prázdno je děsivé. A někde na jeho dně je úzkost. A úzkost je neznámé nic.
Propast nicoty.
Ale my jdeme naší poutí, občas se zastavíme, občas popojdeme dále, občas stojíme.
Nebo také padáme?
I pády patří k putování...
Otázka č. 16 nedělně odpočinková:
Co podle Vás znamená padat vzhůru ke hvězdám?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
Odpočinek může být aktivní, tudiž nikdy nemusí nastat sváteční nic nedělání ;) akorát si to musí člověk rozvhrnout a vědět, že to není teď práce, ale aktivní odpočinek :D
Okomentovat