1. 6. 2009

známá píseň

Psala jsem si tak včera večer na počítači a z obývacího pokoje slyšela patrně vzpomínkový pořad na Waldemara Matušku.
Poslouchalo se to hezky, hudba a zpěv nijak nerušily.
Až najednou - od dětství známá, určitě více jak tisíckrát slyšená píseň, tak často i mnou samotnou zpívaná, a teď najednou v něčem krutě nová - píseň závěrečná:
Sbohem, lásko, nech mě jít...
Tak tato melodie a slova mě zvedly od počítače.
"Nech mě jít, bude klid, žádnej pláč už nespraví ty mý nohy toulavý..."
A mne poprvé v životě napadlo, a došlo mi, že to je i píseň pohřební.
"Já tě vážně měl moc rád, co ti víc můžu dát..."
Je to pravda.
Lidem více dát nemůžeme -
a jednou všichni půjdeme "o dům dál".
Měli bychom té lásky do té doby stihnout asi ještě co nejvíc...

4 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, nezlobte se, že Vás obtěžuju, ale chtěla jsem se zeptat zda Vám přišlo mé putování.
Posílala jsem ho 15.5.-L08090 /P.S.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, taky jsem se chtěla jen ujistit, zda vám došlo mé putování? D 07636, děkuju...

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
taktéž se připojím, jestli můžu D07145.
Moc děkuji a přeji krásné červnové dny

Anonymní řekl(a)...

já se snažím...dát a myslet na to, že tady a teď mám být šťastná a žít tak, jako ve svém posledním čase. Vždycky když je mi zle říkám si: na tohle není čas..
Někdy na to zapomenu a nechám se vtáhnout do víru světa, tak děkuji, že jste mi to dnes ráno opět připoměla.