22. 12. 2008

Po pouti

Táááák - si myslím, že jsem konečně i já doputovala k cíli a zvládla všechny vaše poutě. Zúčastnili jste se jí téměř všichni ze skupiny OBPED a 3ZPD1, tedy téměř stovka poutníků :-) Bylo to zajímavé počteníčko - moc vám všem děkuji. Děkuji také za milá slova, určená mně samotné, hodně si jich vážím a opravdu potěšila.
Ještě k odpovědím na otázky - s některými jste měli možná i problém :-) Takové zákeřné otázky, jako jsou metody výchovy a výuky jste zvládli perfektně, stejně jako cíle. Nádherně jste odpovídali také na otázku rozdílů mezi Santa Clausem, Dědou Mrázem a Mikulášem. Odpovědi, týkající se lásky a dítěte a vůbec jejího pojetí pohladily po duši. Co mne překvapilo, byly odpovědi na chudáka Immanuela Kanta a jeho výrok - mnozí jste tvrdili, že si pamatujete, jak jsem to říkala, ale nevěděli jste, při jaké příležitosti. No jo, těžký život "přednášejícího" :-)
Ale abych se vrátila ke chvále - některé zápočtové poutě mi připadly tak dobře zpracované, že by mohly nahradit dokonce i samotná skripta do pedagogiky. Snad vám tedy i tyto vaše zápisky jednou pomohou při přípravách na další zkoušky z tohoto oboru...
Moc, skutečně velice moc vám všem děkuji. Dali jste mi, aniž to asi tušíte, svými odpověďmi opravdu krásný dárek k Vánocům. Přeji tedy jednotlivě vám všem, tedy všem poutníkům a všem těm, kdo čtete tyto řádky, opravdu krásné, pohodové, milé a láskyplně tajemné Vánoce se vším, co k nim patří.... Hodně lásky, štěstí a vše jen dobré
a hlavně radost v srdci.

Žádné komentáře: