Zastavení dvanácté: holka pracovitá

Dneska jsem holka pracovitá. Musím se pochválit, abych se nezbláznila.
Sedla jsem si totiž ráno k počítači s tím, že konečně dodělám ten distanční text, který měl být už někdy v září hotový či kdy to vlastně...
A od rána si tak u toho sedím, hledím, píšu, pracuji a mám radost, že to jde.
A pak najednou - někde jsem na něco klikla a ono se mi to celé rozjelo a rozpaprčilo a prostě celá práce v čudu.
Tak nějak bylo Komenskému, když mu hořelo jeho dílo?
Asi ještě hůř...
Tak jsem si s veselou myslí na něj vzpomněla, nenakopla jsem počítač, nezhroutila jsem se
uvařila jsem si kafe
usmažila vajíčko
okoupala se
a začla znovu....
s tím, že: kůň k tahu, pták k letu, člověk ku práci.... dle Komenského. Když podle něj, tož i podle mne :-)
Ale, nezlobte se, byl to asi poděs...


Otázka dvanáctá komeniologická kořenově vznešená: Člověk je bytostí, která v sobě nosí tři kořeny lidské vznešenosti. Dokážete vysvětlit?

Otázka dvanáctá komeniologická světelná: Člověk je podle něj bytostí tří světel. Dokážete vysvětlit?
Otázka dvanáctá komeniologická rouhající se: Myslíte, že jej mohlo napadnout, že jsme světelné bytosti, při pohledu na požár, který pohlcoval jeho díla? A kde že a kdy že to vlastně bylo?

A pro všechny mi podobné, kteří vše dělají na poslední chvíli, přidávám Komenského větu a radu:
                                        
                      Všelikéť kvaltování toliko pro hovada dobré jest!!