12. 2. 2015

V jakém světě žijeme? - ranní intermezzo č. 1

V jakém světě žijeme?
V moderním, v postmoderním, zavaleni informacemi, v počítačovém,
v krutém,
v bezohledně zoufalém.
Každý myslí jen sebe a každý chce jen přežít.
V slzavém údolí...
plným bolesti a nespravedlivosti,
ve světě smrti, která na nás dotírá ze všech stran.

Ne, ne,  víme přece, a já to vím z Vašich putování, že tomu není tak.
Žijeme ve světě krásném, nádherném, šťastném.

Žijeme ve světě ...
V jakém?
V takovém, jakým si ho uděláme.

1 komentář:

Quarine (Karin Strnadová) řekl(a)...

Dnes jsem si uvědomila jednu věc: že vlastně vůbec nevěřím na to násilí kolem nás. Jako by to byly nějaké nepovedené pohádky, případně události, které se dějí na množině míry nula. Výjimečně, omylem.
A na druhou stranu existuje velká skupina lidí (dětí), pro které je násilí z obrazovek něčím tak přirozeným, že nevidí důvod, proč by nemělo být součástí běžného života.


Jak se mohou takové dva pohledy setkat?


Snad bychom mohli žít v takovém světě, jaký si uděláme, kdybychom to dokázali. Asi to každý člověk od určitého okamžiku dokáže. Ale co v době před tímto okamžikem (pokud jsme už vyšli daleko za hranice dětství)?

A smrt, ta na nás dotírá opravdu ze všech stran. A my se stejně tváříme, že ji nevidíme. Že vždy jen prosviští, někoho sebere a pak zase na dlouho zmizí.
Nevím, zda se s ní dokážeme spřátelit. S tou vlastní asi ano, ale s tou, která nám bere blízké, to nevím.