Prasátka

Zdál se mi sen.
Což o to, sny se někdy zdají. A bývají různorodé. Někdy krásné, někdy hrůzostrašné a děsící, někdy podivné. A někdy všechno dohromady. Krásně hrůzostrašně podivně přiblble legrační.
Tak takový sen jsem dnes měla.
Naše černobílá kočka porodila sedm prasátek. Byla to taková roztomilá, bílá, černá, bíločerná, prostě krásná prasátka.
A já je chytala u nás v předsíni a sesbírávala a pořád propočítávala. A ona mi utekla a hledala jsem je... a pak jsem najednou byla u sousedů na obědě, a chyběl tam jeden tácek a talíř, tak jsem pro něj běžela, protože zrovna toto měla ta prasátka v té naší předsíni.
Ha. Jenže prasátka nikde. Hrůzou mě z toho polilo, kde jako jsou a co se jim stalo.
Ale vše dopadlo dobře. Během té doby, co jsem se snažila "najíst" u sousedů, přišel z práce můj muž a o všechno se postaral. A ničemu se nedivil. Ani těm prasátkům...
a prasátka byla a žila a v kuchyni to vonělo
 a všechno dobře dopadlo.

Sedím teď u počítače, hlavu obtaženou šátkem, před sebou náročný den, a tak mi ais z toho puká...


Otázky páté: - nechám si na večer. Až prasátka půjdou spát...