26. 1. 2017

Tíha

Jak jdem tím zdejším světem, uniká nám v čem se pletem...
a pak tu nejsme, a přesto svítá
zpíval kdysi Karel Zich.
Uniká nám, v čem se pletem. Naši pravdu kolikrát považujeme za tu jednu jedinou. Tato domněnka je ve své podstatě příčinou všech sporů a konfliktů, nepohody, hádek.
Uniká nám, v čem se pletem. Kdybychom se však "uměli" poučit z myšlenek Konfucia nebo I. Kanta, bylo by nám, i v tom, co nám uniká, všem lépe na světě.
Chovejme se k druhým tak, jak bychom si přáli, aby se i oni chovali k nám. Chovejme se tak, aby naše chování mohlo být vždy mravním zákonem.
Jak jednoduché.
Jak těžké.
Celé dějiny lidstva jsou této tíhy svědkem.

Otázky lednové, jedenácté:
Znáte Kantův kategorický imperativ?
Myslíte si, že každý si je svého štěstí strůjcem? Aneb, že jaký si to uděláš, takový to máš?
A co na to král Oidipus?

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Naslouchaví a nedokonalí (i když si myslím, že jsme se narodili hódně dokonalí, jen si občas připomenout) lidé se dokáží během života měnit, jsou opravdu strůjci svého štěstí,malé věci je potěší, radují se…
Kdo může říci co je správné…jen ty základy, mít pevný kámen a na něm stavět dál žebříček hodnot (i ten se některým může změnit k lepšímu).
Važ si sám sebe a konej tak, jak bys chtěl, aby konali i ostatní. Chovej se uctivě a v úctě budou mít i tebe.
Jak jednoduché. Jak těžké. Přesně jak jste napsala.

Přeji zdravou mysl, hodně aktivní studenty, spoustu otázek a odpovědí