23. 11. 2012

Zastavení šesté: jiní, druzí lidé

Na pouti se potkáváme také s jinými lidmi. Jinak to myslím ani nejde - život a putování je vždy spojeno s druhými lidmi. Nežijeme osamoceni, nežijeme sami.
Známe ty druhé lidi, putující zároveň s námi? Jdou s námi, nebo jen vedle nás? Nebo před námi, za námi...
Některé možné dobíháme, někteří dobíhají nás...
Někteří jsou možná pouhými tvářemi, někteří jsou pouze stíny tváří jiných.
A kdo jsme my samotní?
Přiznám se, někdy v tom mívám poněkud chaos.


Otázka šestá, zamyšleně osobní: Dokážete sami sobě odpovědět na otázku, s kým ve svém životě putujete (nebo jste putovali) nejraději?
Otázka šestá, provokující: Je rozdíl mezi druhými a jinými lidmi?
Otázka šestá těžká, zneklidňující: A co na to Herakleitos se Sokratem?

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

1. S kým jsem nejraději putoval ano, s kým teď nejraději putuju NE.
2. Rozdíly jsou. Kdyby nebyly, byl by člověk jedinečnou bytostí? A potom, vždycky si vzpomenu na Bubera Já a Ty. člověk odhaluje svoje já, dotýkáním se svého nejá. Dodnes nevím, jestli jsem toho filozofa dobře pochopil. Abych si uvědomil sám sebe, musím najít hranice, za kterými už já nejsem? Potřebuju k tomu ty druhé, jiné, cizí lidi? Asi jo. A je to vůbec odpověď na tu otázku?

Tom Ř