27. 2. 2015

Teorie jablek II.

Na dílčí otázky a cíle navazují předpoklady, případně hypotézy. Protože něco zjišťujeme v rámci informace, použijeme předpoklady. 

P1: Babka prodávala jabka za děravý groš, protože byla chudá a nic jiného k prodeji neměla a potřebovala prodat za jakoukoliv cenu.
P2: Babka prodávala koš jablek jen za děravý groš, protože jí nic nechybělo a nic nepotřebovala a prodávat za děravý groš jí nedělalo problém.
P3: Babka prodávala jen za děravý groš proto, protože byla hodná a chtěla druhým lidem udělat radost.
P4: Babka prodávala za děravý groš celý koš, protože tím chtěla ukázat, že prodej hodnotné věci nemusí být za neúměrnou cenu; ale že to, co je skutečně hodnotné, je penězi nevyčíslitelné.

Jaký výchovný efekt může říkánka mít?

Hluboce filosofický - pokud máme dobré srdce, a jablek plný koš, jejichž vypěstování nám mohlo dát i hodně práce, můžeme si dovolit prodat je třeba jen za děravý groš, protože to, co je skutečně hodnotné, penězi koupit nelze.
Bohatý není ten, kdo hodně má a kdo prodává draze svou práci, ale ten, kdo chce lidem dělat radost.

Neboli slovy  F. Nietzsche - opravdu velký člověk je ten, kdo se rozlévá jako řeka z břehů, nezadržitelně, nedobrovolně...


Hezky česky pěkná říkánka toto vyjadřuje slovy: za děravý groš dala celý koš...

ale možná nemám pravdu a my máme po groších i po jabkách

2 komentáře:

Miriam Prokešová řekl(a)...

Našla jsem k tomu ještě i toto: Jeho hlavní teoretický přínos spočívá v oblasti výzkumu trhů s asymetrickými informacemi a analýzy mikroekonomických základů makroekonomické teorie. V roce 2001 mu byla společně s A. M. Spencem a J. E. Stiglitzem udělena Nobelova cena za ekonomii za přínos k rozpracování teorie trhů s asymetrickými informacemi. Již svým slavným článkem Trh kyselých jablek (The Maret for "Lemons") z roku 1970 prokázal, že na trzích, na nichž mají prodavající dokonalejší informace o kvalitě výrobku než kupující může docházet k negativnímu výběru spojenému se zhoršující se kvalitou nabízených produktů. Ukázal rovněž, že asymetrické informace půjčujících a vypůjčovatelů mohou být důvodem růstu úrokových sazeb u úvěrů na lokálních trzích rozvojových zemí. Důsledky asymetrických informací zkoumal i na trzích zdravotního pojištění a na trhu práce v případě diskriminace menšin.
ANEB - BYlA JEDNA ČESKÁ BABKA, CO ZA DĚRAVÝ GROŠ PRODALA JABLEK CELÝ KOŚ :-)))
pěkný den všem,
mp

Miriam Prokešová řekl(a)...

Aha, zapomněla jsem uvést jméno: AKERLOF George Arthur, držitel nobelovy ceny za ekonomii pro rok 2001