Podivné to bytosti jsme my lidé.
Líbí se mi výrok ze Starého zákona, týkající se toho, kým je člověk.
Pokusím se parafrázovat:
Člověk je jen vánek pouhý, i kdyby stál pevně. Každý žitím putuje jak přelud. Hluku nadělá, ten vánek pouhý....
Jsme jen vánek, přelud jeden za druhým, a hluku k tomu naděláme :-)))
Znám takové opravdové přeludy. Svět se jimi jen hemží.
Říkají si muži.
A pozor, my ženy k nim také patříme. Jsme totiž, my ženy, podle T. Akvinského, jen nedokonalí mužští-)))
Mass occasionata...
Takže chodíme tímto světem, tímto životem, "mužský" jeden vedle druhého, říkající si člověk, homo sapiens sapiens recens,
ztrácíme se sami sobě na svých dvorcích,
a hluku k tomu děláme, až v uších zaléhá.
Podivné to bytosti jsme my lidé.
Přelud za přeludem, i v tom hluku v podstatě jen tichý vánek, který světem zavane, jen tak si ho profoukne
a zmizí?
Žádné komentáře:
Okomentovat