Co to vůbec znamená, ta hezká zdrobnělinka - zastaveníčko? S kým si obvykle dáme ne zastavení, ale přímo zastaveníčko?
S někým blízkým, milým, známým... A mile spolu pobudeme, zapomeneme na všechen světa shon a ruch, vydechneme si a příjemně strávíme společný čas v našem "zastaveníčku."
Je Vám tady u našich zastaveníček příjemně?
Hmm. Dala jsem si dnes zastaveníčko s vnoučetem při výběru vánočního stromku. Ještě před několika málo dny nádherná vánoční vesnička byla pod blátem. Vnoučkovi to ale vůbec nevadilo, táhl mě tím blátem k jednotlivým osvětleným postavičkám, bahno nebahno, boty neboty, hrůza nehrůza. Byl prostě nadšen do té míry asi jako já zděšená, že se vyválím v tom marasu.
Ale máme téma láska, že ano. A tak mě napadá přísloví tady od nás, jak se mění "láska" během let. Znáte? Na začátku vztahu: Zlatíčko, pozor, blátíčko! Po nějakém čase: Zlato, pozor, bláto! A po letech společného života: Mamlase, stojíš v marase!
Tož tak.
Vnoučeti to bylo však (ono zlatíčko, zlato, i mamlas) úplně a zcela jedno...
Otázka zastaveníčková jedenáctá:
1. Co Vám říká pojem logika srdce?
2. A moje otázka nevhodně netaktně vlezlá: jste ještě zlatíčka, nebo už jen zlata? Na to poslední se neptám :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat