Setkání první - čekání na Tři krále
Máme tady nový rok. Nevím jak pro Vás, ale pro mě bývá problémem. Nerada se loučím - a začátkem nového roku jsem k tomu vždy ať chci či nechci nucena. Končí Vánoce, končí celý uplynulý rok, je po všem. Pusto a prázdno v domě i v duši, spojený se smutkem nad ztrátou toho hezkého, co bylo. A čas na nová předsevzetí, že.... bude líp nebo budeme lepší nebo jak vlastně?
Bude líp, i když se to zdá momentálně nepravděpodobné, stačí jen tomu věřit. A proto není třeba smutnit. Sama sebe o tom přesvědčuji. A lidé to asi ví již po celá staletí, že tomu tak je. Může být hůř, ale to neznamená, že nemůže být i lépe. I tři králové o tom věděli - a šli za svou hvězdou hledat svou "hvězdu“, nově narozeného krále. Hledali ho nejprve na královském dvoře (a způsobili tak nevědomě a nechtěně smrt neviňátek), a nepodivili se, když jej našli ve chlévě – i tam se mu poklonili a předali mu dary.
Jdeme asi taky často za svým cílem, poklonit se něčemu, po čem toužíme, nechtěně přitom asi i ubližujeme druhým, hledáme své krále či královny, své štěstí a věříme, že je najdeme. Smrt nevinných dětí z Betléma nám může napovědět, že asi ne vždy je tomu tak, že ne vždy to jde bez bolesti, že ne vždy to jde bez problémů, bez nedorozumění, (a vlastně ani bohužel bez násilí), že vše má svůj rub a líc, světlou a temnou stránku, že i dobro může být k něčemu zlé a zlé zase k dobrému... Možná i proto je první velký svátek v novém roce právě tento tříkrálový, kdy ti, kteří chtěli vzdát poctu dobru samému, způsobili mimo jiné také smrt - těch nejnevinnějších.
Jdeme asi taky často za svým cílem, poklonit se něčemu, po čem toužíme, nechtěně přitom asi i ubližujeme druhým, hledáme své krále či královny, své štěstí a věříme, že je najdeme. Smrt nevinných dětí z Betléma nám může napovědět, že asi ne vždy je tomu tak, že ne vždy to jde bez bolesti, že ne vždy to jde bez problémů, bez nedorozumění, (a vlastně ani bohužel bez násilí), že vše má svůj rub a líc, světlou a temnou stránku, že i dobro může být k něčemu zlé a zlé zase k dobrému... Možná i proto je první velký svátek v novém roce právě tento tříkrálový, kdy ti, kteří chtěli vzdát poctu dobru samému, způsobili mimo jiné také smrt - těch nejnevinnějších.
Kolikrát se nám to asi stává také v našich životech.
Ach jo.
Čekání na Tři krále - to je čekání na svědectví o dobru. Svědectví o tom, že dobro prostě je. Nechceme však slyšet ani vidět, že bývá skoro vždy provázeno bolestí, - a že to k životu nějakým způsobem asi i patří.
Ale raději už dost o tomto bolestném a nepochopitelném tématu.
Víte , že:
a) v Novém zákoně není nikde zmínka o tom, kolik vlastně mudrců bylo, jestli tři nebo více -údajně to mohlo být až dvanáct mužů? A že teprve až ve 12. století se objevují jejich jména psaná zkratkami C+M+B (Kašpar, Melichar, Baltazar), což však nemusí znamenat jen tato jména, ale také rčení Christus mansionem benedicat – nechť Kristus požehná tomuto příbytku?
b) svátek Tří králů se slavil již od středověku a říkalo se mu všelijak – původně to byl svátek Zjevení Páně, pak Epifanie nebo Theofanie, což se nakonec proměnilo v Tifaine, mimo jiné velice populární jméno ve středověku?
c) existuje pověra, že sny, které se Vám zdají od Šdědrovečerní noci do svátků Tří králů se pravděpodobě vyplní? Měli byste tedy v tomto období přes den i před usnutím myslet jen na samé hezké věci, aby se Vám pak i v noci zdály jen samé hezké sny.
b) svátek Tří králů se slavil již od středověku a říkalo se mu všelijak – původně to byl svátek Zjevení Páně, pak Epifanie nebo Theofanie, což se nakonec proměnilo v Tifaine, mimo jiné velice populární jméno ve středověku?
c) existuje pověra, že sny, které se Vám zdají od Šdědrovečerní noci do svátků Tří králů se pravděpodobě vyplní? Měli byste tedy v tomto období přes den i před usnutím myslet jen na samé hezké věci, aby se Vám pak i v noci zdály jen samé hezké sny.
Vlastně je to jednoduché - stačí v těchto dnech krásně snít a budete se i v životě dobře mít :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat