Jarní putování

Tak tady máme - jarní putování - a jaro přitom nikde.
Včera ráno nový sníh, dneska opět. A to prý už to jaro opravdu přijde. A prý už tento týden.
Když jdu po naší zčásti ještě zamrzlé ulici, ani věřit se mi to nechce.
Se životem je to asi ale také tak.
Celkově je k neuvěření.
A nesamozřejmě krásný - v určitých chvílích,
a nesamozřejmě smutný - také jen někdy.
Nebo pořád?
Nevím.
Taková je také filosofie výchovy. Nesamozřejmě krásná a smutná k tomu.
Taková - k neuvěření....

Otázky první, počáteční:
Také si myslíte si, že filosofie je údivem nad nesamozřejmostí samozřejmého?
Divíte se rádi a často? Dokázali byste říct, co vás samotné nejvíce a nustále udivuje?