Kladu si tu otázku poměrně často.
Co my lidé vlastně k životu skutečně potřebujeme?
Abych byla v pohodě a v klidu, potřebuji nemít obavy, nemít strach.
A strachy a obavy mohou být různé - že "se" nestihne práce, že se nepodaří tamto a ono, že se stane to a to, že nebude to a no, a vůbec, že věci a lidé nebudou tak, jak mají být. Nebudou na svých místech.
Někdy se těším na sobotu a neděli, protože se v těch dnech dá tak nějak ukrýt před světem. Před povinnostmi.
O povinnosti, jak vznešené máš jméno! Řekl svého času I. Kant. A kdo ví, co tím vlastně myslel.
Co my lidé k životu vlastně potřebujeme?
Být na svém místě?
Otázky dvacáté prvé potřebami nasycené:
Co dítě potřebuje (aby ve výchově "bylo") podle paní Dr. Jiřiny Prekopové?
A co podle Vás? co potřebujete k životu?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat