Poutníci

Pořád mi "leží"  v hlavě to "nur transfer."
Jsme pouhými procházejícími tímto světem. Jen na krátký čas. A také "procházejícími" mezi ostatními lidmi.
Na zádech máme svůj vlastní batůžek životního příběhu a kráčíme...
Komenský říkal, že je smutné někam jít a nedojít, o něco se snažit a nedosáhnout toho, někam směřovat a nevědět kam.
Protože pokud jsme na světě jen těmi "procházejícími", tedy pouze poutníci, jak říkají filosofové homo viator, tak to pak znamená, že cesta má hlubší a významnější cíl než ve smrti, že někam pokračuje. Že procházíme odněkud někam jen takovým tím naším "slzavým údolím."
Je to zvláštní - taková normální věta v běžném životě. Only transfer, nur transfer... a jak hluboký filosofický význam to může mít :-) Nejen otázku života a smrti, ale také přesahující až někam za. A před. Dotýkající se věčnosti. Před životem a po něm.
Hm..

Zastavení třetí, poněkud transferová: 
1. Myslíte si i Vy, že jsme skutečně jen  pouhými poutníky na této zemi?
2. Má filosofie něco společného také s Vaším osobním příběhem?
3. A co Komenský? Byl by Vámi uklidněn, že víte, odkud a kam jdete a proč? :-)