30. 3. 2020

Den čtrnáctý - mraveniště

Dlužím vám všem odpověď a vysvětlení ze včerejška. Let čarodějnice a chaos jste v mých skriptech nenašli - omlouvám se těm, kdož jste marně hledali.
G. Deleuze a F. Guattari toto píšou ve své publikaci Co je filosofie, která u nás vyšla v Oikumené v roce 2001. Tam na straně 41 se dočteme, že:        "V rovině imanence směřujeme za obraz a vracíme se odtud s červenýma očima, i když jsou to jen oči ducha... Myslet znamená vždy sledovat let čarodějnice..."
Koště jsem už přidala já - na něčem přece ta čarodějnice letět přece musí:-))
A rovina imanence a chaos? Oba filosofové o tom píšou ve své publikaci. To, co o světě víme, je jen naše rovina poznání (rovina imanence). To, co nevíme, je tím "chaosem", ale ne neuspořádaným, je to tzv entropie...
Představme si, že náš svět je jedno veliké, uspořádané mraveniště... To mraveniště si lebedí a žije někde třeba pod Eiffelovkou. Co ví takový mraveneček o Eiffelově věži? O Francii? O Evropě? O světě? Je to pro něj jeden veliký, nepoznaný a hlavně pro něj nepoznatelný chaos.
Tak jsme na tom i my. Naše vědění, poznání, je jen malá imanentní rovinka, protínající nekonečný a nepoznatelný chaos - tedy tajemství, svět, který je nad tím naším lidským mraveništěm...


Otázky čtrnácté: 
Kdo řekl, že naše poznání je pouze omylem dneška? Znáte nějaké jiné podobné výroky? (Opět - ve skriptech tuším nenajdete, nebo když, tak jen náznakem...)

Žádné komentáře: