16. 12. 2022

Intermezzo k filosofii výchovy i k dějinám pedagogiky

Padá, padá bílý sníh. Takový, jako kdysi v mém dětství.

Ten sníh je téměř stejný (aspoň tak vypadá, i když asi nikdy nevstoupíme dvakrát do stejného sněhu), ale svět a lidé kolem nás se mění.

Někteří lidé už tady s námi bohužel ani nejsou.

Ale sníh, když má z čeho, tak padá a padá :-)

Kromě čekání na Vánoce mne však napadá jedna zajímavost těchto dnů - stará pranostika říká, že si můžeme v těchto dnech sami prognostikovat počasí na každý z následných měsíců příštího roku. Víte jak a podle čeho? 

Stačí si zapsat, jaké bylo počasí ode dne svaté Lucie, tedy od 13. prosince, a pak to počasí přičíst každému měsíci, a to až do 24. 12, což je nakonec prosinec.

13. prosinec je leden, 14. únor... atd. Dnes je 16. 12., tedy tak, jak bylo dnes, bude v příštím roce v dubnu. Ne, že by padal sníh, ale bude zataženo, nebude hodně srážek, teplota bude průměrná...atd.

A zpoza oken na mne budou hladově koukat naše kočky... 


Žádné komentáře: