Jak to tak vypadá, tak únor odchází, a jaro přichází. A s ním možná i plno touhy :-), když slunce snilo sen tak dlouhý (už nevím, jak ta básnička přesně je, ach, ta skleróza).To ale znamená, že začne práce na zahrádce a nebude už tolik času na jinou práci. Trošku mne to děsí, protože jsem ještě nestačila odpovědět na všechny adventní kalendáře, jak jsem slíbila, a sliby se mají plnit prý nejen o Vánocích. A ono už to je zase skoro dávno a slib je možná už i odpuštěn, že zůstal nesplněn. Ale přesto, měla bych... protože některé byly tak krásně zpracované, že si prostě odpověď zaslouží.
Jenže na zahrádce už kvetou krokusy a sněženky a bledule a žluté úpolínky a kromě té krásy to volá i po práci...
takže uvidíme.
Dneska bude taky takový hezký prosluněný den.
Na světě je prostě krásně.
Tak nic, je třeba končit a odebrat se do práce...
2 komentáře:
Dobrý večer nebo ráno - nemůžu spát a tak si čtu Váš blog. Myslím si, že máte moc pěkný život, tak ať Vám to vydrží.
Váš čtenář
Dobrý den, tak nevím, pěkný život, hmm? Možná ano, a děkuji, že si to myslíte. Mně je ale spíše v posledních dnech spíše nevolno z dění kolem nás - žena, která má zdravé dítě, žádá o odškodnění za to, že se narodilo, premiér, který je u vlády jen díky hlasům přeběhlíků, jedná o radaru a vyznamenává vrahy;- všechno je to tak nějak absurdní a groteskně komické a k pláči a celkově bezmocně se na to kouká. A těch věcí, co člověka štvou a ze kterých je až nevolno je mnohem víc. Ale co s tím? Ještě, že si můžeme říct, že máme moc pěkný život, ještě že tak. Přeji Vám, ať ho taky máte, nakonec nic jiného nám asi ani nezbývá, než tomu věřit.
Okomentovat