Někdy je smutno po lidech.
Představuji si, jak někdy možná až smutno je tomu, kdo je sám.
A tak se dívám do tváří,
které jsou samotné,
a srdce mně bolí při pomyšlení,
jak umí bolet svět.
Možná je lepší nevědět...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
Dobrý podvečer,
právě jsem se vrátila z vánočního jarmarku a musím říct, že si užívám samoty a prázdnoty bytu... Ale asi jste měla na mysli úplně jinou prázdnotu, tu ovšem prožívat nemusím a mám kolem sebe dostatek milých tváří a usměvavých lidí.
Přeji přijemné tváře plné radosti a klidný zbytek večera!
Jindra Plankova
Okomentovat