Zastavení dvacáté - letnění

Venku krásně mrzne.
Netuším, jak se mi to tentokrát mohlo až tak stát, ale pořád mám pocit, že je něco špatně. Že jsou pořád ještě prázdniny a že je léto.
A ono za chvíli nějakým nedopatřením budou Vánoce.
A ještě něco je podivné.Na Masarykově náměstí už jsou sice vánoční trhy, ale ještě jsem tam letos neslyšela hrát a zpívat Indiány. A přeci každým rokem tam byli. Co se s nimi stalo? Kde jsou?
Ale možná jsem je neslyšela a neviděla, protože jsem tam byla zatím jen jednou a plaším se zbytečně. Jen jsme se možná minuli, nic víc.
Venku krásně mrzne a já mám pocit, že jsem se minula i s celým tímto letošním rokem. Nejen s létem. A že se bojím, až se mne zima zeptá, co jsem v tom létě dělala, protože já v něm ještě jsem. Letním se.
A míjím tak i čas, plynoucí kolem mne...

Otázka dvacátá mírně naivní: Víte, co je dvojí naivita? Jak byste ji vysvětlili?
Otázka dvacátá hravá: Uměli byste napsat krátkou pohádku či básničku o lásce?
Otázka dvacátá zadumaná: A je možné být naivní v lásce?
A otáka dvacátá časově náročná: Také Vám tak "utíká" čas? Pokud ano, čím to asi je?