Zastavení dvacáté páté: zpoždění

Jejda, jejda, opozdila jsem se.
Sice jen o několik minut, ale čas byl rychlejší než já.
Čas je totiž vždy rychlejší. Nedohoníme ho. Nechytíme.
Protože čas není...

Teď se tomu tak trošku usmívám, ale ono to k tomu úsměvu také zase až tak ani moc není.
Někdy mám pocit, že za tím svým časem jen tak klopýtám.
A bojím se toho okamžiku, kdy to nezvládnu, nedoklopýtnu správně, padnu v čase
a bez něj
do bezčasí


Otázka dvacátá pátá putovní: O čem je naše pouť tímto světem?
Otázka dvacátá pátá vážná: A co je jejím cílem?
Otázka dvacátá pátá nadčasová: A co s tím časem, který máme?