Píšu si, píšu pohádku
o světě bez mráčku
o světě na drátku
kouzelném
třpytivém
kde zlo je pouhým snem
Píšu ti, píšu pohádku
o dobrém úsměvu
které se najde
i v cestě
pozpátku
neskrývá se v pozlátku
je v tobě, ve mně
tiše si zpívejme
pohádku o štěstí
i v bolesti
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
Kouzelý pohled na cestu životem. Ano je nejen o kráse, lásce, radosti, ale také o bolesti, ztrátách, ale i nalézání, odpouštění.
Myslím, že právě v tuto Adventní dobu bychom si toto všechno měli uvědomovat a chovat se dobře k sobě samým i našemu okolí.
A až skončí Advent? Pak pokračujme v nastoupené cestě, určitě nás dovede dál, výš a pryč od zloby a samoty...
Okomentovat