3. 4. 2014

Na počátku

Být na počátku. Co to vlastně znamená?
Není to vždy začínat, tedy začátek, ale vracet se zpět k počátku jako takovému.
Počátek znamená divit se.
Počátek znamená být natěšený, zvědavý, odhodlaný, plný síly.
Být na počátku a vracet se k němu (nebo k nim) znamená nebýt otrávený, znechucený, unavený, nebýt na konci sil.

Možná to je jen slovíčkaření. Začátek nebo počátek, počátek nebo začátek... Ale - umět se vracet k počátkům znamená také hledat nové cesty.

Včera jsme se zde přivítali. Dnes vás všechny vítám znovu, s vědomím počátku cesty.
Jakékoliv...


Otázky druhé zvídavé: 
Čím je pro Vás filosofie? 
Proč je mylné se domnívat, že si ve filosofii může každý říkat co chce?



2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

2. otázka (D12411)
Vzpomínám si na to, kdy jsem se poprvé setkal s filozofií. Bylo to hned první hodinu ve třetím ročníku na střední škole, kterou jsem studoval v Havířově. Pan učitel na gymnáziu nás seznamoval se studijním plánem na rok. Hned první věta mě dost vyděsila, protože to co řekl, se mi ani trochu nelíbilo. Jeho řeč k tomu, že budeme probírat filozofii, byla skoro nekonečná. Jak se zmiňoval o těch všech odvětvích a těch všech filosofech a jejich životě, jsem ani nedoufal, že z další hodiny ještě vůbec někdy odejdu.
Když se blížila první hodina, kterou jsme měli začít probírat filozofii tak mi začalo být docela nevolno, měl jsem strach ze všeho toho, co by snad po mě a mých spolužácích mohl vyžadovat. Stalo se ale to, co jsem v žádném snu ani neočekával. To jak začal mluvit o filozofii a všem možném z čeho je vlastně slovo filozofie složené a kdy se datuje první filozofie v Evropě, mě naprosto dostalo, od té doby ej filozofie mým oblíbeným odvětvím v lidském životě.
Ze všech filozofů a jejich způsobů myšlení jsem si toho odnesl hodně, jak se dívaly na svět je něco naprosto fascinujícího. Ano samozřejmě, některé myšlenky jsou naprosto šílené, co si budeme povídat. Ale když to vezmu za opačný konec a začnu vnímat i kontext doby, tehdejší stav techniky a poznatcích o „SVĚTĚ“ to ani vlastně šílené není. Vezměme si třeba takového Anaximena, který věřil v to, že základem všeho je vzduch. To je něco úžasného co si tento člověk, muž a nebojím se říct i velký myslitel dokázal dát dohromady a vytvořit takovouto teorii, která ovlivnila i jiné tehdejší myslitele a vůbec společnost samotnou. A mohu jít dál. Hérakleitos a jeho slavný výrok „dvakrát do stejné řeky nevstoupíš“ taky má něco do sebe. Když se vezme v úvahu, že věřil v to, že se stále něco mění, že vše je v pohybu, tak se dá tato otřepaná fráze, kterou nás častuje rodina a známí a berou to jako to, že dvakrát stejnou chybu neudělám, se dá vyložit a myslím si, že to Herakleitos myslel podobně jako já. Když se tedy vše mění tak přece ta řeka, do které jsem vstoupil, nemůže být stejná, když tam vejdu podruhé. Nádherné shrnutí jeho teorie o světě. A to není jediný, který takto uvažuje nad tímto světem, ve kterém žijeme. Ale to není to jediné, nad čím filozofové lámaly své hlavy, také třeba nad smyslem lidské existence a jakou roli hraje člověk ve světě, jestli je předurčen k tomu, jak skončí v životě, nebo je život v jeho vlastních rukou a mění se na základě jeho rozhodnutí. Tímto tématem, nebo můžeme říct problémem, se zabýval sv. Augustin. Jeho myšlenky nám sdělují, že člověk je od narození neschopný konat dobré skutky, ale někteří jsou od Boha určení ke spasení. Dále říká, že svět je v neustálém souboji dvou „entit“ a to říše Pozemské, která je časná a místem kde se odehrává zápas o pravé určení člověka. Další je věčná říše Nebeská, kde se člověk stává opravdovým křesťanem, tudíž náš svět je nutným zlem proto, aby se mohli nakonec všichni lidé stát spravedlivými. Toto je třeba ukázka filozofie a jejího propojení s vírou. Toto spojení ale nebylo vždy tak jednoduché, například za dob scholastika „vymizela“ filozofie úplně. Scholastika je také dost zajímavým tématem, které mě na filozofii zaujalo, ale nebylo tak zajímavým, jako byly myšlenky samotného Immanuela Kanta. Mým oblíbeným obdobím jeho života je kritické období. V tomto čase navazuje na Davida Huma, který tvrdí, že rozumové poznání neexistuje bez smyslového poznání. Nastal obrat v Kantově filozofii, ale také musím zmínit to, že si uvědomoval Humeův empirismus, který vedl k tomu, že některé poznání nelze provést a to zase vede ke skepticismu. No není to nádherné, jak je filozofie napříč stoletími provázaná. Ovšem mým oblíbencem a favoritem je Fridrich Nietzsche. Tento filozof mě naprosto zaujal. Jeho myšlenky, postoje. Jeho knihy, které jsem měl tu čest číst, byly opravdu uchvacující.

Anonymní řekl(a)...

2. otázka (D12411)dodatek
Dovolím si tu jen krátce zmínit například jeho dílo o genealogii morálky, kde vysvětluje jak to s morálkou je. Nebo jeho kritika náboženství nazvaná Antikrist byla opravdu úžasná. Kde kritizuje nejenom již tehdy velice rozšířené křesťanství, ale taky třeba Islám. Zde kritizuje křesťanskou pokoru a snahu pomáhat všem lidem kolem sebe. Nietzsche toto striktně odmítal a napsal také v tomto díle jednu věc, že jediné náboženství, které podle něho je pravím, je Buddhismus. Tvrdil, že je ze všech náboženství nejmladší a proto nemůže být zkažené stejně jako křesťanství a jiná náboženství. Jeho myšlenka „Nadčlověka“ je taky řekněme fascinující, věřil, že někde jsou mezi námi lidé, kteří jsou předurčeni vládnout nám těm nevyvoleným atak udržovat ve světě pořádek a nežít v chaosu, ve kterém jsme podle něj žili. Ovšem to má i své úskalí, tohoto například využil Hitler. A přeformoval to do své ideologie Nacismu. To by se také vlastně dalo považovat za filozofii, i když to se mi ani trochu nelíbí. Proto se těším, až mi někdo více osvětlí život a myšlenky nejenom těchto filozofů, ale mnohem víc o dalších. Proto jsem si vybral přednášku dějin filozofie, od které očekávám naplnění mého přání.
K druhé časti otázky by se dalo říct jen to, že mnoho lidí chápe, že je filosofie pouze o tom, že jeden mluví o něčem, doslova o čem chce a druhý to poslouchá, ale to je omyl, ve skutečnosti jde vlastně o to, že filosofie je způsob, jak pochopit svět kolem nás, je to způsob, jak se s někým dorozumět. Filosofie, i když jde jenom o myšlenky, a nejdou potvrdit, tak je podobná jako přírodní vědy, ale ty jsou jenom tu od toho, aby člověk dokázal pochopit jak co funguje a mohl to uchopit, filosofie je jen o myšlenkách a názorech a je jenom na lidech, jestli svou mysl otevřou a nakloní ji směrem k filosofii, a tak obohatí svůj život, nebo jí nechají uzavřenou, a tak žil jen život naplněný "strachem z neznámého a neuchopitelného.