Jednomu muži se zdál v noci sen. Snil o tom, že se prochází po pláži s Bohem. Na obloze se promítaly scény z jeho života. Při každé scéně se v písku otiskly stopy. Jedny patřily jemu, jedny Bohu. Jakmile skončila poslední scéna, muž se otočil a znovu si prohlížel stopy v písku. Povšiml si, že na mnoha místech jeho životní cesty jsou jen jedny stopy. Uvědomil si, že druhé stopy chybí právě v nejhorších a nejsmutnějších obdobích života. Moc mu to vadilo, a proto se obrátil s otázkou na Boha. „Bože, řekl jsi mi, že jakmile se tě jednou rozhodnu následovat, budeš vždy kráčet se mnou. Já jsem si ale všiml, že u těch nejproblémovějších úseků mého života jsou jenom jedny stopy. Nechápu, proč jsi mě opustil, když jsem tě nejvíc potřeboval.“ Bůh odpověděl: „Moje drahé, nejdražší dítě, miluji tě a nikdy bych tě neopustil. Během období, kdy jsi trpěl a hodně zakoušel, tam, kde vidíš jenom jedny stopy, jsem tě nesl.“
Co znamená výraz Tohu vabohu? Tohu vabohu je pojmenování země před stvořením světa. Původně byla tato "nezemě" tvořena třemi pralátkami: vodou, temnotou a větrem. Tato voda, temnota a vítr však byla bez podoby, tedy ničím - tedy tohu vabohu, což je hebrejský opis pojmu Nic.
Dočteme se o tomto nejen v knize Genesis, ale také v Komenského Panaugii, v kapitole druhé.
Buďte tedy vítáni v Tohu vabohu - v propastném Nic současného světa, které sice již má svou podobu, kde však vítr, temnota ani voda stále ještě nemají svůj tvar, protože to jsou živly, které nelze spoutat. Tak jako nelze spoutat ani člověka. Tedy nejen země, ale také člověk je svým způsobem Tohu vabohu. Propastný, nespoutaný, živelný, neustále jakoby ve svém počátku před stvořením světa.
Proto tedy Tohu vabohu - tento blog bude o člověku, o světě - a dost možná také o ničem.
2 komentáře:
Krásný Nový rok 2013 plný zdraví, spokojenosti, lásky, pohody a štěstí! Ať se Vám plnými hrstmi navrací láska a radost, kterou rozdáváte!
S úctou Jindra Planková
Jednomu muži se zdál v noci sen.
Snil o tom, že se prochází po pláži s Bohem. Na obloze se
promítaly scény z jeho života. Při každé scéně se v písku otiskly
stopy. Jedny patřily jemu, jedny Bohu.
Jakmile skončila poslední scéna, muž se otočil a znovu si
prohlížel stopy v písku.
Povšiml si, že na mnoha místech jeho životní cesty jsou jen
jedny stopy. Uvědomil si, že druhé stopy chybí právě v nejhorších a
nejsmutnějších obdobích života. Moc mu to vadilo, a proto se obrátil
s otázkou na Boha.
„Bože, řekl jsi mi, že jakmile se tě jednou rozhodnu následovat,
budeš vždy kráčet se mnou. Já jsem si ale všiml, že u těch
nejproblémovějších úseků mého života jsou jenom jedny stopy.
Nechápu, proč jsi mě opustil, když jsem tě nejvíc potřeboval.“
Bůh odpověděl: „Moje drahé, nejdražší dítě, miluji tě a nikdy
bych tě neopustil. Během období, kdy jsi trpěl a hodně zakoušel,
tam, kde vidíš jenom jedny stopy, jsem tě nesl.“
Krásný rok 2013
Okomentovat