Květy

Byla jsem v dnešním mrazivém poledni na naší zahradě uřezat třešním několik větviček.
Barborky.
Doufám, že mi do Štědrého dne rozkvetou do bílých malých kytiček. A neuhnijou jako loni.
Kytičky třešinek znamenají plodnost - nejen tu lidskou reprodukční, ale také kreativní, tak nějak celkově v životě.
Žít, být a zanechat po sobě nějaké stopy. Aby život proběhl tak, že byl skutečně žit. Nejen přežíván.
No jo, no.
Mi se ta filosofie už opravdu plete i do těch barborek, i do těch větviček, i do těch uhnilých květů.
Brr.
Tak snad letos budou bílé...