Malé dítě v jesličkách. Dárek pro nás pro všechny.
V dítěti je spása.
Častokrát na to myslím. Dítě je to, co jednou dospěje. Nyní malé bezbranné, bude jednou mocné, bude rozhodovat.
Naprosto závislé, aby jednou mohlo být svobodné a nezávislé.
Proto je prý pouze lidské mládě zcela bezmocné - aby jednou bylo tím, kdo tu moc má.
Svět a život je plný paradoxů. Je postaven na protikladech.
Věřit v sílu dítěte - to nás zavazuje je vychovávat...

Otázky deváté, před-předposlední prosincové:
Jsme v dospělosti skutečně těmi, kdo přicházejí ze svého dětství?
Je dětství až tak důležité? Máte s tím nějaké své vlastní zkušenosti?
A jak to souvisí s pojmy resilience, frustrační tolerance, vulnerabilita? (Odpověď tuším ve skriptech není )...