Malá vnučka mi sedí na klíně. Vlastně jinak - sedíme spolu obě před počítačem a pouštíme si písničky pro děti, ty vánoční.
Díváme se na krásné obrázky a na Ježíška v jesličkách. Ježíšek má kolem hlavičky žlutozlatou svatozář.
Ta malá se na mě najednou podívá a soucitně na něj ukazuje a říká: aua, aua, má aua!
To není aua, to je...
Co to vlastně je? Jak to tomu malému dítěti, naplněnému náhlým přívalem soucitu, vysvětlit?
To malé dítě v jesličkách nemá aua, to malé dítě aua teprve mít - jednou - bude. Proto se narodilo.
Hm, každý v životě máme nějaké to své "aua", napadá mě.
Ale ne vždy to je svatozář :-)
https://www.youtube.com/watch?v=nWBUfBzKrVw
28. 12. 2016
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat