Čtvrté pedagogické zastavení

Mrazík.
Pohádka Mrazík je ryze pedagogická. Všimli jste si toho někdy?
Máme tady Marfuš. Jinými slovy nevychovaného, rozmazleného, lenivého, nepřejícného spratka. Ještě že ty ořechy uměla louskat :-))
Pak tady máme Ivánka. Namyšleného, nafoukaného, rozmařilého, nafintěného, metrosexuálního namachrovaného týpka.
A nezapomeňme ani na matku - macechu. Zlou, pyšnou, toužící po bohatství a prospěchu. Nemilosrdnou, milující jen svou vlastní dcerku. Opičí láskou. A k ní ušlápnutého muže, otce Nastěnky (i Marfušky?), skutečného ustrašeného podpantofláka.
A Mrazíka. Nezodpovědného trošku naivního starce.
A zlomyslnou, nešťastnou? ježibabu.
A celou škálu loupežníků a dalších postav... typu Nastěnku chci za ženu!
A nakonec Nastěnku. Že by konečně ideál dobra, lásky, štědrosti, ohleduplnosti?
A skřítečka všudybylka, který něco způsobil, a pak se už téměř neobjevil...
Kolikrát se s prototypy těchto lidí setkáváme i v životě?


Otázky čtvrté, Mrazíkově laděné:
Byl Ivánek životně zdatný? Pokud ano, vysvětlete proč, taktéž pokud ne...
Do kategorie kterých cílů (obecně) byste zařadili jednání macechy?
A jaké cíle ztělesňovala postava Nastěnky?
A co měl s cíli společného Ivánek a proč se proměnil v medvěda?
A co na to všechno ubohá?Marfuška?
A otázka poslední: Kterou postavou byste chtěli být Vy samotní z hlediska stanovených cílů?