12. 12. 2018

Pořádek

Pořádek.
Něco, co… je někdy nad mé - lidské - síly.
Bojuji s tím, protože u mne prý převládá chaos.
Fyzik by řekl entropie.
Přitom o ten pořádek neustále usiluji. Občas marně.
Dnes byla u nás má malinká vnučka, a protože když uklízím, tak všechno najednou, takže v jednu chvíli to u nás vypadá fakt  děsivě, tak ta malá při pohledu na tu spoušť konstatovala: Ty uklízíš? A opravdu, nebo jen jako? A zcela mě nakonec dorazila tím, jak zvedla svůj malý prstíček a ukázala na ještě nevyčištěnou část podlahy v předsíni, která byla zrovinka ušpiněná botami, ve kterých jsem byla u koní a musela se přebrodit přes tu prasaty rozrytou zem, tedy bahno, a káravě řekla: A kdy uklidíš tohle?
Bylo to kouzelné.


Otázky dvacáté: 
Dotkli jsme se již pojetí světa, člověka, duše, lásky, dobra a zla, chutě žít, dvojí naivity. Které téma se vám osobně prozatím nejvíce líbilo a proč?
Které z těchto témat je podle Vás nejvíce k životu potřebné, myslím pro pedagogickou praxi?
Na co byste se rádi zeptali Vy mne?

Žádné komentáře: