5. 12. 2018

Talíře

Dávaly jsme, my děti, k večeru talíře na okno, celí natěšení a zvědaví, co tam ráno 6. prosince bude.
Pomeranče, perníčky, ořechy, banány, jablka, ale také brambora a někdy i kousky uhlí. To poslední dneska už asi jen tak neseženete - a přitom to bylo znamení, že jsme zlobili. Dnes naprosto úzkoprofilové zboží :-))
A tak to, co bylo symbolem zla, se dnes stává něčím normálně běžně nedostupným.
A Mikulášů a čertů a andělů je všude až milo - nemilo. A přitom kdysi, za dávných časů (které zase až tak dávné nejsou), byl jen jeden. Ten skutečný, který v noci, když už všechny děti spaly, se tiše přikradl k okenním parapetům a nadělil na přichystané talíře "výslužku."
Když to teď píšu, připadám si, jako kdyby to bylo z dob snad samotné Boženy Němcové, a přitom tomu skutečně není zase až tak dávno.
A tak mě jen tak mimochodem napadá: Jaký asi bude jednou Mikuláš našich prapravnuků? O čem budou jednou vyprávět dnešní děti? Bude to o "talířích?"


Otázky šestnácté: 

Proč Mikuláš naděluje hodným dětem dobroty? 
Má to podle Vás nějaký výchovný účinek? Napomůže to dětem k rozpoznání dobrého od zlého?
Zkuste se přenést do budoucnosti - jak asi bude vypadat "Mikuláš" za takových 100 let? 

1 komentář:

Unknown řekl(a)...

Proč Mikuláš naděluje hodným dětem dobroty?
Je to motivační, výchovné a pro děti krásné a zajímavé. Výchovný účinek to rozhodně má, protože v sobotu byl k nám pozvaný čet s Mikulášem, kdy můj 4 letý syn si v pátek sám začal uklízet pokojíček, protože věděl, že v sobotu příjdou. Řekl mi, tatinku už si budu uklízet pokojíček, chci aby to čert viděl a aby mi Mikuláš přinesl nějaký dárek. :-) asi tak.
Za 100 let tato tradice bude stále platit, protože v normálních rodinách se tyto zvyky přenáší z generace na generaci.
Michal Forst