Vesmírný prach

Už jsem to tady jednou psala někdy v předchozích putováních. Ale tak mi to leží v hlavě, že se budu - ráda - opakovat.
Prach je prý vesmírného původu.
To, co pořád utíráme, stíráme, leštíme, aby nebylo, zametáme, vytíráme, prostě likvidujeme, je samotný Vesmír, který k nám do domácností přichází, padá shůry. Tedy je to něco vzácného, které padá z nekonečna,
a my se k tomu chováme až tak neuctivě, s mokrým hadrem v ruce.
Ano, vím, není to jen ten vesmírný prach. Jsou to také nečistoty z našeho těla, nebo ze zvířat, nebo z květin, má to tedy i ryze pozemský původ,
ale většina je prý onen Vesmír.
Taková krása, poselství hvězd, dotek věčnosti.
Budou ale Vánoce, tož je třeba uklízet :-)
Doma, venku,
i v duši.

Otázky dvacáté první: 
Čím je možné překonávat zlo?Jak vnímáte výrok: kdo do tebe kamenem, ty do něj chlebem?
Nebo: kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou … Co si o tom myslíte?
A co s tím má vesmírný prach společného?