Krásné ráno.
Ranní káva voní pokojem, venku zpívají ptáci, kočky čekají na zápraží na ranní příděl stravy, jako kdyby myší venku nebylo dost, slunce už nakukuje okny a rozprostírá své paprsky po zahradě, prostě svět se probouzí do nového rána.
Svět? Čí svět? Hmm. Vzpomínáte na tu básničku ze školy, kterou napsal stejný autor jako o koucourkovi, který se ztratil, jak končí dotazem k dítěti: copak je Tvůj ten svět? A dítě odpovídá: A není?
Tož tak. Žijeme všichni - každý - ve svých světech. Mezi spoustou lidí, a v podstatě sami.
Ta ranní káva opravdu krásně voní...
Otázky čtvrté:
1. Na začátku jakékoliv cesty se obvykle "legitimujeme". Mohla bych poprosit o Vaše představení se? Kdo jste, kde pracujete, proč studujete...? Co očekáváte?
2. O kom z velkých filosofů tvrdíme, že nás uvrhl do samoty našeho vlastního nitra, tedy do našeho ego cogitans?
3. A co na to včelka Maya?
4. A další vtěrklá otázka: o kterých básních a o kterém autorovi je v textu řeč?
Žádné komentáře:
Okomentovat