20. 11. 2009

Předvánoční filosofická zastavení

Zastavení třetí
Dnes je venku opravdu nádherně. Prostě barevný a teplý podzim, asi takový, jaký má být.
Kdo ví, kdy byl takový slunně podzimkově teplý podzim u nás naposled.
Prostě - na světě je krásně.
Jen se nesmíte podívat na Novinky na Seznamu. Nějaká matka omylem vyprala v pračce své dítě. Přežilo, naštěstí. Nějakého bezdomovce rozdrtil v popelnici lis - nepřežil. Nějaký padesátišestiletý muž umřel na prasečí chřipku, tedy také nepřežil.
Samé jobovky.
Byl za mnou "můj" cigan - a je z něj bezdomovec a měl smutně hnědé oči a o pomoc (ničí, ani moji) prostě nestojí.
Svět je nádherný. Nádherně smutný a hrozný. Zahalený závojem bájné indické tanečnice Máji. Závojem iluzí, závojem mámení -
- závojem slunce, ve kterém všechno vypadá tak nějak jinak... světleji a veseleji. Jen někdy se obloha zatáhne a zachmuří a smutno je všude kolem. Dnes ne.
A až napadne bílý sníh, pokryje i to ošklivé, co je vidět - a co mámení uniká.
Zatím svítí sluníčko - a je překrásně. Také to tak cítíte?
Otázka č. 3 hlavní: Jak vnímali svět staří Indové? Proč?
Otázka č. 3 vedlejší: Vyberte si jeden z pojmů a blíže vysvětlete: brahma, átman, pitaka, nirvána
Otázka č. 3 všetečná: Co Vaše Mája? Jak se jí daří?

Žádné komentáře: