25. 11. 2009

Předvánoční pedagogická zastavení

Zastavení osmé
Chodíme si po světě.
Po ničem jiném totiž "chodit" nejde.
Vyšlapáváme si cestičku. A cestičky. Životem.
Bůh ví, kam vedou.
Možná to skutečně ví jen on. A my jen matně.
Prý se máme nechat vést srdcem. Více než rozumem. Rozum je prý pouze svítilna, která ukazuje na ztemnělou cestu.
Ale nechat se vést srdcem je také záludné. Pokud jsme zodpovědní, a samostatní, a smysluplní, dobří, tedy životně zdatní, pak také stopneme svá srdce, aby nás nevedla tam, kde mohou druhým ublížit.
Cesty a cestičky jsou prostě spletité.
Dálnice do pekel bývají jednodušší...
Otázka č. 8 hlavní: Jak s výše uvedenými slovy souvisí vývojová teorie morálky podle L. Kohlberga?
Otázka č. 8 jen tak, co mne napadla: Znáte píseň Highway to hell od AC/DC? Líbí se Vám? (A jak s námi souvisí?:-)

Žádné komentáře: