24. 11. 2009

Předvánoční filosofická zastavení

Zastavení sedmé
Někdy si říkám, co mě vlastně na té filosofii baví. Kladení otázek nebo marné hledání odpovědí?
Nevím. Možná obojí.
Možná mě "baví" ta společnost těch lidí, kteří se ptali podobně. A kteří odpovídali - hmm, jak říká Komenský: "jako sedláci v krčmě, každý vyje a každý jináč."
Nevím. Možná.
A možná právě pro toto mé (upřímné) "nevím" mě to baví, protože prostě chci vědět. A to, že nevím, mě jednoduše štve. Protože bych vědět chtěla. Chtěla bych rozumět, chápat, mít ve věcech jasno.
A divím se, že ostatní to někdy až tak "nebere." Asi mají důležitější věci na práci, než hledat odpovědi na ve své podstatě nezodpověditelné otázky.
No jo, no.
Otázka sedmá hlavní: Na co se ptali filosofové v době před Sokratem?
Otázka sedmá vedlejší všetečná: A našli, moji - vaši - naši - rádcové, našli?
Otázka jen tak: A jak jste na tom Vy samotní?

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Chtěla bych se zeptat, u otázky jak jsme na tom my samotní, jako jestli jsme našli pralátku? :-D moc nevím jak tuto otázku chápat ;-)

Anonymní řekl(a)...

nejste sama.. taky bych chtěla vědět všechno, jenomže jak jste říkala ve škole, asi bychom z toho zešíleli :D
Karla Vrublová