29. 11. 2009

Předvánoční filosofická zastavení

Zastavení dvanácté
Přemýšlet o vášních je asi - těžké.
Prožívat nějaké vášně možná ještě těžší.
Ti staří Indové prostě nebyli hloupí, když tvrdívali, že bez vášní se zbavíme i utrpení.
A stoikové nakonec taky.
To sv. Augustin to neviděl zase až tak jednoduše. Člověk je natolik složitý a niterný a má v sobě tolik citů a touhy, že prostě nemít vášně a přitom nebýt mrtvý není ani možné.
A proto: "nepokojná jsou naše srdce", pokud žijí zde na zemi.
Nepokojná, plná toho, co mají v sobě udusit. A ono to tak nějak nejde.
Jakže to řekl? Tak nějak: "Běda štěstí tohoto světa, protože šťastný se bojí neštěstí. A běda neštěstí tohoto světa, protože nešťastný touží po štěstí... život je tak neustálým bojem.."
Někdy se ale bojovat nechce. Někdy se chce jen tak nechat věci volně plynout...
A vnímat krásu, pokoj, pohodu, štěstí, lásku - tak nějak samovolně a bez boje.
Prý to jde :-)
Otázka č. 12 hlavní: Je filosofie mimo jiné také o hledání štěstí? Pokud ano, proč?
Otázka č. 12 vedlejší záludně těžká k přemýšlení: Je možné najít pokoj v srdci a v duši? (Je rozdíl mezi pokojem srdce a pokojem duše?)
Otázka č. 12 jen tak, protože mě napadla: Znáte rčení: "Mohli jiní, mohli jiné, pročpak ty ne, Augustine?" Co s tím v rámci našeho dnešního tématu?
Otázka č. 12 zvídavě "bolavá": Ještě vás odpovídání na otázky baví nebo už toho máte dost?

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Dobré ráno. Je to sice těžké, některé otázky dávají docela zabrat, ale baví, baví... A Vás to taky ještě baví, paní doktorko? :-)
S pozdravem,
Vaše studentka Lucka