Pondělní ráno.
Musím se usmívat při vzpomínce na jednu studentku, která si pondělí nazvala jako "pondělisko" a pátek naopak jako "paťulinek."
Sama osobně mám taky paťulinek ráda - nastává období, kdy můžete zalézt do své nory a nikdo na vás po tři dny nemůže :-)) Starosti, práce a vše s tím spojené se odkládá na - pondělisko...
A vstávat do nového dne a týdne může být někdy obtížné. S vědomím povinností, úkolů, restů
by bylo nejlepší se zahrabat do postele a nevstávat vůbec.
Ale takto - takto - se přece žít nedá. Nemůžeme se v pondělí těšit na pátek, ukrývat se, zalézat někam do neviditelna...
Máme žít naplno nyní, teď a tady.
Nečekat, že jednou bude, budeme spokojení a šťastní,
ale být spokojeni a šťastni nyní, v tomto okamžiku. Teď.
Jste?
A k tomu bychom měli pomáhat i všem ostatním.
Ach jo...
Otázky dvacáté druhé pro pedagogy:
Jaký by měl být pedagog volného času? Co by měl zvládat?
Otázky dvacáté druhé pro filosofy výchovy - budou až odpoledne :-))
Žádné komentáře:
Okomentovat