Dostali jsme se ve svém putování na rozcestí.
Naše cesty - cesta pedagogů a filosofů výchovy se zde rozcházejí. Půjdeme, půjdete ode dneška každý jiným směrem.
Loučíme se.
Utři si slzy a usměj se uplakanýma očima.
Každého dne se něco končí, něco překrásného se končí,
každého dne se něco počíná, něco překrásného se počíná.
(Jaroslav Seifert)
S loučením je spojeno také setkání.
Takže nebojte, setkáme se - setkáte se - ještě i na této naší pouti.
P.S. Není to zvláštní, loučit se s někým, koho neznáte?
A otázka jen tak - známe se ve svém životě vůbec s někým? Nejsme navzájem jen "cizinci", kteří marně touží po setkání?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat