20. 12. 2015

Den patnáctý

Měli jsme dnes už čtvrtou adventní neděli.
Je to divné, protože jsem se pořád ještě nevzpamatovala z léta. A ono už zase je zima a Vánoce.
Adventní neděle... a adventní svíce.
Každá má své jméno. Té dnešní svíci se říká několikerými způsoby, třeba andělská, nebo je někdy nazvána přímo láskou. Značí pokoj a mír, tedy klid.
Trošku mi k tomu "nesedí" ta láska, protože láska toho klidu moc nepřináší... A podle sv. Augustina ani ta láska k Bohu ne, protože podle něj: "nepokojná jsou naše srdce", dokud v Bohu nespočinou.
Vánoce jsou ale o lásce, o jejím spočinutí, o tom klidu, míru, pokoji - v duši, v srdci, a dodala bych k tomu, že i v rozumu.
Takže vzhůru k duševnímu - duchovnímu - lidskému - božsskému - nebo jen dětskému? klidu...


Otázky dětinské:
Kde a v čem můžeme najít klid k životu?
A proč?

3 komentáře:

Karin Strnadová řekl(a)...

Vážená paní doktorko,

Loni u zkoušky jsem měla silácké řeči o tom, jak brzy budu se svou závěrečnou prací (Společnost v 21. století, učitel a krize výchovy) hotova, nicméně teprve teď se to začíná do čitelné podoby mlhavě rýsovat, a tak (teď už jen) doufám, že Vám to budu moci poslat aspoň začátkem ledna.

Chtěla bych Vám popřát krásné Vánoční svátky a do Nového roku hodně lásky, zdraví a štěstí.

Karin Strnadová

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
na otázku klidu mi nedávno pomohl najít odpověď můj kamarád, který mi řekl, že najdu "svůj klid" až najdu svou vnitřní pravdu a přijmu ji, bez ohledu na vnější svět a život. Hlavně se to nemám snažit pořád měnit a bojovat s tím, přitom jsem se přistihla že to vlastně pořád dělám. Je to těžší než jsem myslela. Snad v tento vánoční čas se mi to už konečně pořádně podaří. Hodně mi pomáhá má dvouletá dcera je tak úžasně klidná, pohodová, vždycky říkám, kam se z nás dospělých poděl ten vnitřní dětský klid. Ideální doba se nad vším zamyslet, ponořit se do svého já a zkusit dosáhnout vnitřního klidu, nepůjde to hned, ale člověk musí začít, teda aspoň já to tak cítím, chtěla bych dosáhnout uznání vlastní vnitřní pravdy. Děkuji L. Krásně vánoční svátky.

Petra Valickova řekl(a)...

Vnitřní klid lze nalézt ve svém srdci. Je to však proces dlouhodobý a nelze jej získat uměle. První si musíme udělat pořádek ve svých vlastních myšlenkách a názorech. Musíme dosáhnout vnitřního míru. Toho se dá dosáhnout speciálními mystickými, cviky, usměrňování života a pročištěním citů. Míruplný život neznamená pouze absenci potíží a bojů. Jeho součástí je především mírem naplněná mysl. Když je přání umlčeno, je mír nalezen.

Kdo dosáhne vnitřního klidu, zbaví se utrpení zmařených přání i doteku hořkých vzpomínek. Vytvoří v sobě tajemný vnitřní střed, kterého se nemohou dotknout bolesti ani radosti světa.

Já svůj vnitřní klid ještě zcela nenašla. Lidé mi jsou pořád schopni psychicky ubližovat a nejhorší je, že je nechám. Snažím se jejich útokům bránit, ale ne vždy jsem toho schopna. někdy je i vnitřně omlouvám, že za to vlastně ani nemohou. Pokud se jedná o sobu, na které mi záleží, jsem pro něho lehkým cíle. Svůj vnitřní neklid se snažím hledat v přírodě, ale neobjímám stromy nebo něco takového. Sednu si na svého koně a jdu. Někam, kamkoliv. Už jen její přítomnost mi pomáhá. To, že nemluví, jen naslouchá. A je se mnou. Nezištně, nez chtíče či potřeby. A nikdy neublíží.