14. 12. 2015

Den devátý

Včera jsme trošku posmutněli s tím vánkem, který prolétá životem, jsouce přeludem. Ale naše cesta, přelud nepřelud, vede dál. A možná může být i veselejší...
Jestli máte v těchto dnech hodně práce, tak si klidně řekněte pro uklidnění Komenského slova:
"Kůň k tahu, pták k letu a člověk ku práci."
No, moc jsem tou větou asi nepobavila.
Nebo si zkusme říct jeho další moudro: "Všelikéť kvaltování toliko pro hovada dobré jest." To už zní humorněji.
A chcete "dorazit?" Pak si řekněte do třetice: "Láska nezná únavu."
Jste unaveni? Už nemůžete? Už máte práce tolik, že z toho klesáte?
Pak tedy dobrá rada: milujte
a není co řešit.


Otázky moudré méně odpočinkové:
Máte (ještě) chuť k životu?
A na jakém stupni chuti jste?
Je láska, která nezná únavu, podobná dvojí naivitě?

1 komentář:

Petra Valickova řekl(a)...

Má chuť k životu se od chvíle mého narození nezměnila. Ba naopak v poslední době ještě vzrostla. Rok 2015 pro mne byl, co se osobního úspěchu týče, význačný. Avšak na poli lásky byl poněkud trpký. Mám však vyhlížet světlé zítřky. Nemůže být vždy vše skvělé, bylo mi řečeno. A toto žene mou chuť k životu. Touha v to, že to bude lepší a lepší. Úplně nejlepší. Můj stupeň chuti je na stupnici 0-10 osm a půl.

Dvojí naivita (podle A. Schweitzera) - naivita z nevědomosti a hlouposti, které se nesmíme dopustit, protože na ni doplatíme (nemůžu naivně předpokládat, že např. několikanásobný vrah z parku mi neublíží a jít tam v noci) a pak je naivita vědomá, kdy až moc dobře víme, čeho všeho jsou lidé schopni, ale přesto věříme, že jsou dobří - to je naivita, které se musíme odvážit.

Láska se může podobat dvojí naivitě. Pokud si neustále vybírám stejné typy partnerů, i přestože vím, že mi jednou ublíží, buď fyzicky, nebo psychicky, jsem naivní hlupák. Pořád doufat ve změnu a dobro nelze.