Putování (už) devatenácté - být holčičkou

 Čas se nám už chýlí.

Hmm. Takový divný výraz. Chýlí se čas. Čas je vůbec zvláštní. Takový unikající, pádící, nezastavitelný. Někdy se ho až bojím. 

V čase něco napíšete, pak se na to po letech podíváte, a zjistíte, že už uplynulo moře let. A že všechno ve světě, v nás i kolem nás je jinak.

Zůstávají - občas - jen vzpomínky. A někdy ani ty ne.

Být zase malou holčičkou a těšit se... nejen na vánoce, ale na všechno, co bude.

Babííí, pojď si se mnou hrát! Povídá ta malá, a vytahuje ze skříně panenky. A babíí, a jak si budeme hrát? A už plánuje...

Být zase malou holčičkou, 

být babičkou....

Otázky devatenácté:

1. Myslíte, že dnešní dětství je jiné než bejvávalo to Vaše?

2. Jsou dnešní děti jiné?

3. Chtěli byste být znovu dítětem?