Vždycky jsme tak nějak na počátku - a zároveň na konci.
Den poslední - a den první.
Vyprávějte to ale někdy lidskému srdci. Srdci, které nechce ani počátek, ani konec.
Chce věčnost, pokud je šťastné.
Je šťastné? Kdo ví, protože nikdy o tom svém štěstí neví, a těší se na to štěstí, které teprve přijde, které bude. A ono kolikrát už prostě jen tak nepozorovaně "je."
Ale to, co bude, co je, vždycky už tak nějak zároveň i "bylo."
O co nám v životě jde?
Hledáme svá srdce,
která stojí na počátku, nebo na konci, nebo v přítomné věčnosti?
Možná to jsou jen slova, slova, slova.
A my vlastně nehledáme nic...
Otázky první "počátkové":
1. Filein znamená milovat. Sofia znamená moudrost.
2. Je, - může být, - filosofie poutí napříč láskou a moudrostí?Nebo je to jen takové to povídání (bez počátku a konce?)
3. A zeptám se přímo: máte Vy samotní rádi filosofii?Nebo jinak - máte se s ní rádi? :-)
A otázka dnešní odvážná:
4. Co hledáte, pokud něco hledáte? (A co "pohledáváte" u nás na Ostravské univerzitě?:-)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
2. S filozofii jsem se příliš v životě nesetkala. Jsem prakticky založený jedinec, který sám sebe nerad trápí otázkou, coby, kdyby. Pokud začnu filozofovat o životě, či snad nedej bože o lásce, sama sebe trápím. A moudrá z toho nejsem vůbec. Člověk by se donekonečna mohl zabývat tím, jaké by to bylo a jaké by to nebylo, kdyby bylo něco jiného. To bohužel nikdy nezjistíme.
3. Filozofie mne nemůže přímo nazývati přítelem. Možná může být pro mne zajímává z hlediska názorů jiných osob, avšak sama ji přímo nevyhledávám.
4. Na Ostravskou univerzitu jsem se přihlásila z toho důvodu, že pro provádění své profese musím mít pedagogické vzdělaní, neboť nesplňuji zákonem daných 20 let praxe. Bohužel mám ve svém věku 31 let praxi pouze 13 roků. Takže jsem zde spíše z donucení :)
Okomentovat