Mám malou dušičku. Takovou malinkou, že ani nedutá.
A vlastně ani nevím, jestli ji mám.
Někdy se ozývá, zhluboka odněkud volá, dere se na povrch. Chce být vidět.
A někdy je zase ukrytá, schovaná, ztracená. A nechce se jí mezi lidi a nechce se jí na tento svět.
Prochází se ztichlými, předvánočními ulicemi, a je jí smutno.
Dušička moje malinká...
Otázky třinácté, dušičkové:
1. Jak se má Vaše duše?
2. Uměli byste ji nakreslit nebo nějak jinak vyjádřit? Pokud ano, zkuste to...😇
2 komentáře:
Moje dušička se raduje, že jste opět na pouti. Vzpomínám na loňskou cestu k vánočnímu zázraku, na Vaše vlídná slova. Přednášky s vypravěčským umem Šeherezády mně vrtají hlavou ještě dnes. Moc děkuji za tu Vaši velkou, otevřenou duši. Přeji všem zdraví těla a na duši klid😊. Katrin
Jééé, moc děkuji za krásná slova,
miriam
Okomentovat