Svítí měsíc. Je krásná noc.
Ale sníh nikde. A prý ani na Vánoce nebude.
Jaké to budou Vánoce bez sněhu?
Vždyť sníh tak nějak k Vánocům patří. Tak jako stromeček, ozdoby, dárky, kapr, bramborový salát,
zvoneček...
A kdo ví co všechno ještě.
Ale přírodě to je asi, zdá se, jedno...
A úklid. Ten také patří neodmyslitelně k Vánocům.
Úklid doma, ale nejen to. I v duši.
Přece i od toho je advent...
Otázky dvacáté prvé:
Chuť žít má podle Teilharda de Chardina celkově tři stupně. Víte, které to jsou?
A otázka náročná: jak předávat dětem chuť žít? Máte nějaký "recept?"
Protože, jaký by to byl život bez chutě žít?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
1. znechucení pesimisté - prostě to tady na Zemi doklepou
2. světáci - neužiteční, kupují si vše, musí mít všeho dostatek, nesmí nic scházet a hlavně mají spoustu zážitků, instantní život
3. nadšenci naivní - uspokojení z práce, vytrvale se snaží věci posouvat dopředu, věří v lepší zítřky, někteří štěstí a smysl života cíleně ani nehledají. Jiní vědí, že vědí, že jsou lidé i zlí, ale přesto jim stojí za to znovu a znovu se k druhým vztahovat a snaží se alespoň o svůj díl na práci pro dobrou věc.
Znám vychovatelky složitějších dětí, které si po práci dají po půlce, aby si byly schopné vůbec odpočinout a druhý den zase s úsměvem a trpělivostí a s jakousi nevysvětlitelnou energií vysvětlují a napomínají ty své uličníky ve škole.
Svojí chuť žít prostě předávají vlastním životem a skutky každý den.
Okomentovat